Fotogalerie Brněnské přehrady Mapa Brněnské přehrady Nabídky pohostinství, ubytování a dalších služeb
Historie Brněnské přehradyBrněnská přehrada dnesČísla a údaje o Brněnské přehraděPopis okolí Brněnské přehradyLodní doprava na Brněnské přehradě
Aktuální jízdní řád a ceník lodní dopravy na Brněnské přehradě

Záměr provozovat na Brněnské přehradě lodní dopravu vznikl už v druhé polovině třicátých let, tedy v době kdy se přehrada teprve budovala. Během války byly do Brna převezeny dvě lodě vyrobené v Německu. Z důvodu požáru v roce 1945, který pravděpodobně založili ustupující němečtí vojáci však došlo k jejich poškození. Obě plavidla byla co nejrychleji opravena a na jaře dalšího roku převezena do Bystrckého přístaviště. Slavnostní zahájení provozu lodní dopravy na Brněnské přehradě se konalo dne 5. května 1946. Lodě dostaly jména MoravaBrno, každá z nich mohla pojmout až 103 cestujících. Pohon zajišťovaly akumulátorové baterie.
Na vodu vyplul ve stejný den také člun Svratka. Vybaven benzínovým motorem (od roku 1952 elektrickým) sloužil k přepravě malých skupin cestujících – jeho max. přepravní kapacita činila 17 osob. Pro svou vysokou poruchovost však byl minimálně využíván (později pouze jako služební). Koncem padesátých let došlo k jeho trvalému vyřazení. Další osud tohoto plavidla není znám.
Loď Brno u přístaviště na Kozí horce (1949)
O plavbu na lodi byl obrovský zájem. Plavební okruh ke hradu Veveří a zpět měl v jednom směru délku 6,3 km, mezi konečnými bylo šest zastávek. Do konce první sezóny převezly obě lodě 128 000 cestujících. V roce 1947 začala u hlavního přístaviště výstavba objektů potřebných ke stálému provozování lodní popravy. Jednalo se o provizorní budovu sloužící k odbavení cestujících, dřevěný hangár pro opravy a údržbu lodí a také novou restauraci, která zpříjemňovala čekání na plavbu. Ve stejném roce byla spuštěna na vodu další loď pojmenovaná Veveří. Postavili ji pracovníci Dopravního podniku města Brna a jednalo se o plavidlo stejné konstrukce, jakou měly lodě Morava a Brno postavené v Německu.
V roce 1948
došlo k prodloužení plavební dráhy do zastávky Mečkov, o rok později byla lodní doprava prodloužena až k mostu pod Veverskou Bítýškou. Celková délka plavby tak dosáhla 9,3 km, plavba jedním směrem trvala přibližně 65 minut. Protože kapacita stávajících lodí nedostačovala značnému zájmu o plavbu po Brněnské přehradě, byla postavena a v roce 1949 slavnostně spuštěna na vodu loď Úderník. Tentokrát se jednalo o plavidlo větších rozměrů s vyvýšenou kormidelní kajutou.
Konstrukčními kopiemi Úderníku byly lodě Pionýr a Mír, spuštěné na vodu v roce 1950 a 1952. Přesto přepravní kapacita všech lodí stále nedostačovala zvládnout nápor cestujících. V loděnici proto zahájili výstavbu ještě větších, modernějších lodí se dvěma palubami. První z nich byla loď Praha, uvedená do provozu roku 1953. Měla kapacitu 350 cestujících (270 od roku 1974), délku 20,7 m a hmotnost 33 t (netto). Roku 1955 pracovníci loděnice spustili na vodu loď pojmenovanou Moskva, v roce 1956 následovala Bratislava.
Poslední postavenou lodí byl Kyjev, uvedený do provozu v roce 1961. Pohon všech lodí zajišťovaly akumulátory umístěné pod spodní palubou.
Loď Moskva (1955)
Mezitím, v roce 1953 zahájil dopravní podnik provoz nové rekreační autobusové linky č.53 spojující původní smyčku tramvají v Bystrci s hlavním přístavištěm lodí. Zájemcům o plavbu na lodi se tím urychlil přístup k přehradě.

V roce 1955 byla loď Veveří prodána národnímu podniku Pramen a přestavěna na plovoucí zásobovací prodejnu. Vybavená výkonnějším spalovacím motorem, chladícími i mrazícími boxy, regály a prodejním pultem, jezdila během letní sezóny dvakrát denně po trase Kozí horka – Chochola – Sokolské koupaliště – Osada – Krnovec. Po připlutí ke speciálně upravenému přístavnímu molu zahoukala, a každý si mohl v určitém čase koupit, co zrovna potřeboval. Zajímavostí je, že kromě běžně dostupných potravin, zde bylo možné nakoupit i tehdy nedostatkové zboží, jako třeba banány a pomeranče.
Kromě lodě Veveří zajišťovaly zásobování v druhé polovině padesátých let ještě dvě další bezejmenné lodě. První měla šířku trupu pouhých 1,9 m, byla tedy velmi vratká a nestabilní. Při větších vlnách uvnitř padalo zboží z regálů. Druhá loď se odlišovala svou zkosenou přídí a pontonovým trupem. Díky této konstrukci mohla přistát přímo u břehu bez nutnosti použití přistávacího můstku. Nevýhodou naopak byla její velmi nízká provozní rychlost. Z tohoto důvodu zajišťovala zásobování pouze ve spodní části přehrady.
Stanoviště pro doplňování zboží prvních dvou lodí se nacházelo na Rakovci u bývalé samoobsluhy Pramen, kde obě lodě také zimovaly. Plavidlo s pontonovým trupem mělo stanoviště v bystrckém přístavišti pod místní restaurací, kterou rovněž provozoval národní podnik Pramen.
Plovoucí zásobovací prodejny sloužily na Brněnské přehradě do začátku šedesátých let. V této době byla u břehů přehrady zahájena výstavba pevných stánků s potravinami a občerstvením. Zásobovací lodě již nebyly potřebné.

Od konce padesátých let, se počet cestujících pomalu snižoval. Přepravní rekord drží rok 1956, kdy lodě převezly 848 000 osob. O deset let později to bylo pouhých 350 000 osob. Z tohoto důvodu začal dopravní podnik počet lodí redukovat. Už v roce 1962 byla odprodána na Vranovskou přehradu loď Morava a v roce 1968 loď Brno. Ve stejném roce byl vyřazen Úderník, který následujících dvacet let chátral na břehu přehrady.

V 80. letech došlo k rozsáhlé rekonstrukci stávajícího lodního parku. První modernizovanou lodí byla Moskva (1981), následovala Praha (1983–1984) a Bratislava (1984–1986). Modernizace se také po více jak dvaceti letech dočkal Úderník (1989), přestavěný na salónní loď pro pořádání různých akcí a večírků (přejmenovaný na Brno). Poslední rekonstruovanou lodí byl Kyjev (1992), přejmenovaný ve stejném roce na Veveří. Zároveň došlo k přejmenování lodě Moskva na Dallas.

Roku 1992 byly zavedeny dva plavební okruhy. Dosavadní velký končí stále u mostu pod Veverskou Bítýškou, nový malý okruh vede pouze do zastávky Rokle a zpět. Některé vybrané spoje jezdí pouze po malém okruhu, zejména mimo sezónu. V roce 1992 se stala i jiná významná událost – při vytahování na břeh došlo k poškození trupu lodě Mír. Neschopna další plavby, čekala tato loď mnoho let na opravu. V roce 2005 ji Státní plavební správa prohlásila za neopravitelnou. Následně byla částečně rozebrána a poté sešrotována.
Rok 1997 zaznamenal nejnižší počet přepravených cestujících – 147 000, což bylo historické minimum. V dalších letech pak přepravní křivka znovu vzrůstala.
V roce 2003 byla v prostoru mezi Kozí horkou a Roklí postavena nová lodní zastávka U Kotvy, o rok později došlo ke zrušení zastávek Zouvalka a Obora. Téměř naproti bývalé zastávky Obora vznikla nová zastávka Cyklistická.
V roce 2005 dopravní podnik zahájil rekonstrukci nevyužívané salónní lodě Brno. Loď znovu přestavěl pro běžnou přepravu cestujících a v květnu 2006 ji opět spustil na vodní hladinu Brněnské přehrady.
Loď Brno po rekonstrukci
Koncem roku 2008 tedy měl DPMB k dispozici celkem 6 lodí, z toho dvě jednopalubové (Brno a Pionýr) a čtyři dvoupalubové (Praha, Bratislava, Dallas, Veveří).

V roce 2009 z důvodu značného odpouštění Brněnské přehrady nebyla lodní doprava provozována. Téhož roku probíhala v hlavním přístavišti Bystrc výstavba nových lodních nástupišť a objektu pro odbavení cestujících.
Plavební sezóna v roce 2010 začala 8. května. Na vodu byla spuštěna nová loď Lipsko, která nahradila vyřazeného Pionýra (odvezen do Brna-Komárova, kde se stal součástí sportovního areálu). Prohlédněte si vzpomínkovou listinu na tuto loď.
V únoru 2011 byly z Bystrckého přístaviště odvezeny lodě Praha (v provozu na Brněnské přehradě od roku 1953) a Bratislava (1956). První z nich našla nové působiště v kempu Bítov u Vranovské přehrady, druhou je možné nově spatřit v areálu U Hrocha na ulici Veslařské v Brně-Jundrově. Ve stejném roce na hladinu Brněnské přehrady poprvé vypluly dvě nové lodě, konstrukčně i vzhledově naprosto shodné s lodí Lipsko. Jmenují se Vídeň a Utrecht.
V roce 2012 zahájil DPMB provoz posledních dvou nově postavených lodí, které opět dostaly jména po partnerských městech města Brna. První se jmenuje Stuttgart, druhá Dallas. Obě mají stejnou konstrukci jako lodě předchozí. Jejich zprovozněním byla obnova lodní flotily na Brněnské přehradě dokončena. Z provozu naopak dopravní podnik trvale vyřadil loď Veveří (1961) a také starý Dallas (1955). Z původního lodního parku tak zůstala v brněnské loděnici pouze historická jednopalubová loď Brno (v provozu již od roku 1949), nově zrekonstruovaná v roce 2005.

Technické údaje nových plavidel:
délka trupu: 25 metrů, šířka trupu: 6,22 metru, max. ponor: 1,15 metru, hmotnost prázdné lodi: 58 tun, výtlak: 90 tun, max. rychlost: 15 km/h, obsaditelnost: 200 osob. Lodě jsou kompletně vybaveny hygienickým zařízením. Mají dvě paluby, dolní uzavřenou a horní vyhlídkovou. Pohon zajišťuje elektromotor o výkonu 55 kW, napájený olověnými akumulátory o kapacitě 980 Ah s výstupním napětím 300 V umístěnými v podpalubí plavidla.

V roce 2016 byla lodní zastávka Kozí horka přesunuta o 80 m výš proti toku. V roce 2017 dopravní podnik přemístil lodní zastávku Hrad Veveří o 150 m blíže k hradu. Nové umístění zastávek umožňuje jednodušší přístup tělesně postiženým lidem a rodinám s kočárky. Lodní zastávka Kozí horka patří spolu se zastávkou Hrad Veveří k nejvíce využívaným. Naopak, nejméně využívaná je zastávka Skály.

Provozovatelem lodní dopravy na Brněnské přehradě je Dopravní podnik města Brna (DPMB).
Fotografie výše uvedených lodí si můžete prohlédnout ve fotogalerii tohoto webu (sekce Lodní doprava).
Nová loď Lipsko při slavnostním spouštění v roce 2010.
Vzhledově i konstrukčně totožné jsou další lodě nové generace:
Vídeň, Utrecht, Stuttgart a Dallas
© 2009–2017 www.brnenskaprehrada.cz