Svůj význam důležité rekreační oblasti si Brněnská přehrada uchovala do dnešních dnů. Pro statisíce obyvatel stále zůstává vyhledávaným místem odpočinku a relaxace.
Nádherná okolní příroda tvořená z větší části Podkomorskými lesy, láká každoročně tisíce turistů i cyklistů. Svoje příznivce mají také vycházky okolo samotné přehrady. Břehy jsou zde velmi rozmanité, od louček plážového charakteru až po nepřístupné skalnaté srázy. Turisté by rozhodně neměli vynechat návštěvu hradu Veveří, který byl částečně zrekonstruován, rodiny s dětmi určitě zaujme návštěva brněnské zoologické zahrady pod přehradní hrází. Velkým zážitkem je i plavba lodí po přehradě. Lodní doprava je zde provozována již více než 70 let.
V okolí Brněnské přehrady se nachází značné množství rekreačních chat, penzionů, hotelů a restaurací. Nejvíce je tato oblast návštěvována v letních měsících. K oblíbeným způsobům odpočinku v této roční době, patří opalování spojené s koupáním, výlety po okolí, plavba na lodi nebo třeba příjemné posezení na zahrádce některé z místních hospůdek. Všechny přehradní pláže jsou volně přístupné. V posledních letech zde bylo vybudováno několik dětských hřišť a otevřeno koupací molo (u Rakovecké pláže). V zimě se zamrzlá vodní plocha stává vyhledávaným místem pro bruslení a běhy na lyžích.
Jednou z novinek je zřízení několika veřejných grilovacích míst. Více informací o možnostech grilování na plážích Brněnské přehrady naleznete v
tomto letáčku (pdf. soubor, zdroj:
Lesy města Brna).
Přečtěte si
pravidla pro návštěvníky Brněnské přehrady (rekreační řád), vyhnete se tím možným nepříjemnostem, nebo případné pokutě od městské policie.
Brněnská přehrada (v brněnské hantýrce nazývána jako Prygl)
je také významnou oblastí sportu. Na Sokolském koupališti se nachází středisko plážového volejbalu, pod Kozí horkou najdete areál Lodních sportů, v prostoru mezi přístavem Bystrc a přehradní hrází jsou postaveny loděnice Jachtklubu Brno.
Pro návštěvníky přehrady je zdarma k dispozici několik víceúčelových sportovních hřišť, nebo venkovní posilovací stroje. Fyzicky zdatnější jedinci si můžou vyzkoušet vlek pro vodní lyžování (placená služba). Dále je zde možnost zapůjčení loděk, vodních šlapadel a elektroloděk. Rybáři a milovníci sportovního potápění si na tomto webu mohou prohlédnout
strukturu (hloubku) vodního dna Brněnské přehrady.
Mezi nejvýznamější místní akce patří každoroční přehlídky ohňostrojů, pořádané v rámci festivalu Ignis Brunensis, na přelomu května a června. Jedná se o velkolepou podívanou. Pyrotechnika je odpalována z pontonu umístěného na vodní hladině, což ve tmě působí úchvatným dojmem. Ponton se nachází v prostoru mezi přehradní hrází a lokalitou Kozí horka, zhruba uprostřed. Nejvhodnějším místem pro vyhlídku, je velká pláž mezi Přístavem Bystrc a Rakovcem (viz.
mapa přehrady). Vzhledem k velmi vysoké návštěvnosti této akce a omezené kapacitě místních parkovišť, se doporučuje použít k přesunu na přehradu raději městské hromadné dopravy, nebo případně využít parkovacích kapacit v městské části Bystrc a k nedaleké přehradě dojít pěšky.
Ohňostroje se konají za každého počasí. Více aktuálních informací o celém festivalu naleznete na
stránkách Ignis Brunensis.
PŘEHLÍDKY OHŇOSTROJŮ 2024 – BRNĚNSKÁ PŘEHRADA
sobota 8. 6. – 22.30 hod. Česko (v 22.00 hod. dronová show)
středa 12. 6. – 22.30 hod. Německo
sobota 15. 6. – 22.30 hod. Česko – Evropa (v 22.00 hod. dronová show)
středa 19. 6. – 22.30 hod. Rakousko
Jako každá velká rekreační oblast, má také Brněnská přehrada svoje problémy se kterými se potýká.
Zde jsou popsané některé z nich:
Zástavba v okolí přehrady neustále vzrůstá. V roce 2007 evidovaly úřady na katastrálních územích Bystrc a Kníničky přes 2 500 rekreačních objektů.
Kanalizace zde ale byla zavedena pouze částečně. Na pravém břehu je ukončena za parkovištěm na Kozí horce (přibližně nad zastávkou lodní dopravy), na levém končí u parkoviště před hotelem U Šuláka. Velká část staveb je tak odkázána na odpadové jímky (žumpy). Ty se však mnohdy nachází ve špatném stavu, čímž dochází k průniku odpadové vody do okolní půdy a následným prosakům do samotné přehrady. Prodloužením stávající kanalizace by se tento nežádoucí jev z velké části odstranil.
Z důvodu značného růstu silniční dopravy vzniká během letní sezóny v okolí přehrady
nedostatek parkovacích míst. Existující parkoviště vybudovaná v době, kdy hustota provozu byla několikanásobně nižší, již nemohou svou kapacitou zvládnout letní přívaly automobilů. Někteří motoristé pak parkují mimo vyhrazená parkoviště, přestože je to v okolí přehrady zakázáno.
Největším problémem Brněnské přehrady z hlediska jejího rekreačního využití však
zůstává výskyt sinic, které znemožňují koupání v letních měsících. Množství sinic obsažených ve vodě posledních 30 roků rekordně narůstalo. V 80. letech nebylo možné přehradu z tohoto důvodu využívat přibližně od první poloviny srpna. Po roce 2000 tato situace nastávala již v druhé polovině června, tedy na začátku letní sezóny. Proto se začala hledat řešení, jak kvalitu vody zlepšit.
Od roku 2007 byl na břehy odpuštěné přehrady několikrát letecky aplikován vápenný hydrát. Vápno mineralizovalo živiny obsažené v půdě a tím je částečně znepřístupnilo jako potravu pro sinice.
Koncem června roku 2009 došlo k řízenému odpuštění Brněnské přehrady o 10 metrů vodního sloupce, čímž se odkryla běžně zatopená plocha velikosti přibližně 130 ha. Tato plocha měla být vhodným ošetřením částečně zbavena sedimentů (živin pro sinice). Během léta však pořád ještě nebylo známo, kdo vlastně bude přehradu čistit. Výběrové řízení nakonec začátkem listopadu vyhrála brněnská firma Imos. Do jara provedla tato firma odstranění odpadků a vzrostlé biomasy (náletových rostlin).
Přibližně v druhé polovině března roku 2010 byla přehrada opět plně napuštěna.
V této době zahájil Imos testovací provoz dvaceti aeračních (provzdušňovacích) věží, které měly okysličováním vody zpomalit růst sinic. Brzy se však ukázalo, že výkon těchto věží není dostatečný.
Do vody byl proto v horní části přehrady navíc
přidáván roztok síranu železitého, který má schopnost srážet fosfor – hlavní živinu pro sinice. Veškeré informace o konstrukci a provozu aeračních věží na Brněnské přehradě (jedná se o celkem obsáhlé téma), najdete na
stránce Vodohospodářských staveb.
Další
opatření spočívalo
v úpravě rybí obsádky. Některé druhy ryb (např. cejni, cejnci nebo plotice) totiž vyhledavájí potravu přerýváním dna. Jelikož touto činností dochází k uvolňování fosforu s usazenin na dně přehrady, bylo přibližně 3000 kg těchto ryb odloveno a převezeno do jiných rybářských revírů. Do přehrady naopak rybářský svaz údajně vysadil 3000 kusů štik, plán stanovil vysadit do konce roku 2012 dalších 1800 kusů štik a 2500 kusů candáta. Uvedené změny by měly sloužit k lepšímu vyvážení poměru mezi bílou a dravou rybou a mít tak částečný podíl na ozdravění vody v Brněnské přehradě.
V roce 2011 byly aerační věže přemístěny blíže k hladině a tím zvýšena jejich účinnost. Tento rok prokázal, že výše uvedená opatření přinášejí požadovaný efekt. Hygienické limity pro koupání nebyly v žádné části přehrady překročeny (v roce 2010 došlo k překročení těchto limitů jen zcela krátkodobě, a to pouze v Rakovecké zátoce a u hráze).
V letech 2012–2017 byla kvalita vody opět velmi dobrá. Zásluhu na tom mělo především zvýšené přidávání síranu železitého do vody během letní sezóny a částečně i výkon provzdušňovacích věží.
V přehradě se po mnoha letech znovu
objevili raci, což je důkazem, že voda je opravdu čistá (pozn. – malí ráčci byli objeveni v trávícím ústrojí některých dravých ryb).
Následující tabulka ukazuje maximální
naměřené hodnoty počtu buněk
sinic na 1 ml vody v letech 2006–2014.
Hygienický limit pro pobyt ve vodě je 100 000 buněk.
